smrt – Elizabeth Ida Novotna

Jako Fénix z popela

/ 24. 7. 2018

Náhled

Možná právě pro svůj charakter introverta se u ní od dětství projevovalo velmi senzitivní vnímání svého okolí, kdy si vytvářela obrovsky bohatý vnitřní svět. Zajímala se o filozofii, mystiku a lidskou psychiku, líbí se jí jejich propojení s uměním. Malba a umění, pro ni znamená hledání duševních, procesů, vnitřního klidu a formu sebepřijetí. Ze současných umělců obdivuje japonskou umělkyni Yayoi Kusamu kvůli hledání a zobrazování principů jejího mentálního vesmíru, stuckistu Jiřího Hauschku pro jeho práci s barvami a myšlenkový koncept více vrstev reality a Patrika Hábla pro jeho vnitřní krajiny

Elizabeth Ida je součástí uměleckého spolku Skupina F, která spojuje umělce se zkušeností s psychickými problémy, s nimiž se sama nějaký čas potýkala. Její působení na poli umění se dá rozdělit do dvou období a oblastí. Velký rozvoj ve tvorbě přišel s narozením dětí, kdy se Elizabeth Ida začala vytvářet dětský, pohádkový svět a ilustrativní kresby. Její barevné ilustrace byly jako neomezené světy fantazie i se střípky jinotajů , legrace a mystiky. Inspiraci hledala kromě dětí také v přírodě. Tyto ilustrace jsou také k vidění v celkem 13 knihách, a to jak v dětských, tak v knihách pro dospělé. Z této tvorby je možné zmínit například terapeutickou knihu pohádek Vítej Kulíšku pro nadaci Nedoklubko, nebo autobiografie „Jako Fénix z popela“ a „Cesta k mým matkám“. V loňském roce vyšla v USA a v ČR autobiografická kniha amerického letničního kněze „Asking answers, finding questions“ s jejími malbami.
Další tvůrčí období začalo s návratem po dvaceti letech ze zahraničí zpět do Chomutova. Sama tyto začátky nazývá obrovským uměleckým restartem, kdy cítila potřebu posunout se ve své tvořivosti. Chtěla opustit pevné hranice a limity kresby a přesunout se do volnějšího vyjádření abstraktní malby, kde je (alespoň na první pohled) všechno dovolené.
”Hranice jsou dány pouze velikostí plátna a množstvím času. ”Na rozdíl od ilustrací na začátku malby ráda pracuje s náhodou, která má, jak věří, hlubší význam a opodstatnění a je důležitou součástí tvořivého procesu.

Část její tvorby jsou volné práce, ve kterých studuje a zobrazuje duševní či vnitřní procesy jako v rámci série ČÁRKY („Klid za myšlenkami“, experimentální"Prkenná série"), kde se přibližuje budhistickému pohledu na svět, že myšlenkami nedocílíme klidu, ale naopak.
Druhou sérii svých obrazů nazývá VLNY, dotýká se v ní často tématu vnitřní síly a procesů v člověku. Ve svých malbách tak poukazuje pomocí řady symbolů a náznaků.
Další série nese název VNÍMÁNÍ, kde ráda vyzývá diváky, aby tyto malby neanalyzovali, ale zůstali pouhými pozorovateli a vnímali, jak na ně samotné malby působí.
Poslední částí tvůrčí produkce je personifikovaná, kdy pod jejími rukami vznikají na plátně OSOBNÍ OBRAZY, které jsou otiskem a vnitřním příběhem konkrétního člověka, a které je možné si u autorky objednat.

Obrazy Elizabeth Idy Novotné jsou k vidění osobně v jejím ateliéru v Chomutově, na aktuálních výstavách nebo dlouhodobě v prostoru Modrého sálu v Žatci. Svá díla vystavuje od roku 2010, byla součástí různých expozic, jako např. v Mezinárodní škole v Krakově. V loňském roce byla její tvorba k vidění na mezinárodní výstavě Art in Prague v galerii U Zlatého kohouta v Praze, atd. Malby Elizabeth Idy se nachází v soukromých sbírkách v České republice, USA, Egyptě, Francii, Polsku nebo třeba Německu.