Polárka

Popis

2011, ilustrace A4

Elizabeth Ida Novotná (nar. 29.7.1974 v Chomutově) česká malířka, kreslířka a ilustrátorka.

Odjakživa vnímala malbu a kresbu jako neoddělitelnou součástí sebe sama.

Absolvovala Střední průmyslovou stavební školu v Kadani a z uměleckých studií roční kurz figurální kresby v Praze. Jako dítě navštěvovala pár let ZUŠ v Chomutově (ateliér ak.mal. Kamila Sopka).
I přes svou snahu studovat nejdříve střední uměleckou školu a později AVU (ateliér kresby) zůstala nakonec z velké části uměleckým samoukem.

Několik let strávila v zahraničí. Konkrétně ve Velké Británii, Švýcarsku a v Polsku, kde se věnovala rodině a tvorbě. Po dvaceti letech se v roce 2013 vrátila do rodného Chomutova, kde působí i v současnosti.

Možná právě pro svůj charakter introverta se u ní od dětství projevovalo velmi senzitivní vnímání svého okolí, kdy si vytvářela obrovsky bohatý vnitřní svět. Zajímala se o filozofii, mystiku a lidskou psychiku. To se také projevuje v její umělecké tvorbě, kterou sama vnímá jako bádání toho, kdo jsme, co v nás je, jak funguje lidská duše, mysl a mentální procesy. Líbí se jí propojení mystiky a umění.

Umění a malba, pro ni znamená hledání duševních a mystických principů, vnitřního klidu a formu sebepřijetí.

Z umělců a uměleckých směrů, kteří ovlivnili její umělecké vnímání byl v mládí surrealismus a jeho představitel Salvator Dalí, pro jeho fiktivní krajiny a secese s Gustavem Klimtem pro jeho zobrazení krásy žen a dekorativnost. Ze současných umělců obdivuje japonskou umělkyni Yayoi Kusamu kvůli hledání a zobrazování principů jejího mentálního vesmíru. Aktuálně je Elizabeth blízká také myšlenka stuckismu a jeho představitele Jiřího Hauschky, pro jeho práci s barvami a myšlenkový koncept více vrstev reality.

Elizabeth Ida je součástí uměleckého spolku Skupina F, která spojuje umělce se zkušeností s psychickými problémy, s nimiž se sama po velké životní změně potýkala.

Její působení na poli umění se dá rozdělit do tří období a oblastí.

V prvních letech své tvorby se věnovala velkým černobílým kresbám uhlem, hrudkou a kolážím.

Velkým posunem pak bylo narození dětí, kdy se Elizabeth Ida ponořila do dětského, pohádkového světa a ilustrativní kresby. Její ilustrace se začaly naplňovat barvami a z černobílých obrazů se staly barevné světy neomezené fantazie s odkazem na mystiku, nebo pohádkové říše. Inspiraci hledala kromě dětí také ve švýcarské přírodě, kde v tu dobu s rodinou žila. Její ilustrace jsou k vidění v celkem 13 knihách, a to jak v dětských, tak v knížkách pro dospělé. Z této tvorby je možné zmínit například terapeutickou knihu pohádek Vítej Kulíšku pro nadaci Nedoklubko, nebo autobiografie „Jako Fénix z popela“ a „Cesta k mým matkám“. Aktuálně vychází v ČR dne 22.11.2022 další autobiografická kniha amerického letničního kněze „Asking answers, finding questions“, s tématem nalézání vnitřní cesty, hodnoty a LGBTQ tematiky.

Třetí tvůrčí období začalo s návratem po dvaceti letech ze zahraničí zpět do Chomutova. Sama tyto začátky nazývá obrovským uměleckým restartem, kdy cítila potřebu posunout se ve své tvořivosti a v umění jiným směrem. Chtěla opustit pevné hranice a limity, které ilustrace a kresba představují a přesunout se do volnějšího vyjádření abstraktní malby, kde je (alespoň na první pohled) všechno dovolené.”Hranice jsou dány pouze velikostí plátna a množstvím času.”

Na rozdíl od ilustrací na začátku malby ráda pracuje s náhodou, která má, jak věří, hlubší význam a opodstatnění.

V současnosti maluje dva druhy abstraktních obrazů.

Část její tvorby jsou volné práce. Kde studuje a zobrazuje duševní či vnitřní procesy. Například v sérii „Klid za myšlenkami“ představuje budhistický pohled na svět a to, že myšlenkami nedocílíme klidu. Naopak. Klid najdeme, když se od myšlenek oprostíme.Často se také dotýká téma ženství a vnitřní síly člověka. Ve svých malbách tak poukazuje pomocí řady symbolů a náznaků. Za každou malbou tak najdeme určitý příběh a myšlenku.

Druhá část tvůrčí produkce je personifikovaná, kdy pod jejími rukami vznikají na plátně osobní obrazy na přání, které jsou otiskem a vnitřním příběhem konkrétního člověka.

Ve své poslední sérii obrazů, jež nesou pracovní název Emoce a které budou vystaveny na prosincové výstavě v Praze s názvem VNÍMÁNÍ, vyzývá, aby diváci tyto malby neanalyzovali, ale zůstali pouhými pozorovateli a vnímali pouze to, jak na ně samotné malby působí a co při nich vnímají.

Jejím přáním je mít více času na tvorbu a malovat větší formáty.

Obrazy Elizabeth Idy Novotné jsou k vidění osobně v jejím ateliéru v Chomutově, na aktuálních výstavách nebo dlouhodobě v prostoru Modrého sálu v Žatci.

Svá díla vystavuje od roku 2010, byla součástí různých expozic, jako např. v Mezinárodní škole v Krakově, kde prezentovala své ilustrace a pořádala v rámci vzdělávacího programu školy workshopy pro studenty I. a II. stupně. V letošním roce byla její tvorba k vidění na mezinárodní výstavě Art in Prague v galerii U Zlatého kohouta v Praze, atd.

Malby Elizabeth Idy se nachází v soukromých sbírkách v České republice, USA, Egyptě, Francii, Polsku nebo třeba Německu.

V prosinci tohoto roku (1. 12. 2022) bude zahájena výstava maleb s názvem VNÍMÁNÍ, v rámci výtvarné Skupiny F (České Galerie) v Literární kavárně v Týnské ulici v Praze.

Další v této kategorii

Po škole, za školou

Co se děje ve vlčí díře

Jaro